šeřík

Čeleď: Oleaceae - olivovníkovité

Rod

Syringa zahrnuje asi 30 druhů, které primárně rostou v jihovýchodní Asii, 2 druhy i v jihovýchodní Evropě.

Popis:

Opadavý, až 7 m vysoký keř nebo menší strom. Kmen o průměru až 20 cm, větve metlovité, borka zpočátku tmavě zelené, později šedohnědá. Listy vstřícné, řapíkaté, vejčité, celokrajné, na špičce dlouze protáhlé. Květy uspořádány v až 20 cm dlouhých latách, 4četné, vonné, lilákové až červenofialové, bílé nebo žluté. Plodem je tobolka. Kvete v V.

Původ:

Původní v oblasti jihovýchodní Evropy, na východě po západní Ukrajinu a Černé moře, na západě po Řecko a Hercegovinu, izolovaně roste také v Malé Asii. Okolo roku 900 přivezli šeřík Arabové do Španělska, ve střední Evropě se poprvé objevuje ale až v polovině 16. století. V současnosti je u nás obecně pěstován velmi často také zplaňuje.

Pěstování:

Pěstuje se v obrovském množství kultivarů, kterých je celkem okolo 800 (odrůdy plnokvěté, jednoduché, květy bílé, růžové, purpurové, fialovo červené, žluté). Šeřík vyžaduje slunné stanoviště a výživné půdy, nesnáší půdy přemokřené a silně kyselé, dobře však odolává suchu a emisím. Množí se převážně řízkováním, do svého okolí se však také silně rozšiřuje kořenovými výmladky.

Užití:

• Šeříkové éterické oleje se užívají při výrobě voňavek.
• Někdy se využívá i šeříkové dřevo, které je tvrdé, má jemnou strukturu a dobře se leští.