cesmína

Cesmíny (Illex) na světě rostou v mnoha druzích. Některé jsou teplomilné, ale jiné proti mrazu odolné, a právě ty mohou zkrášlovat naše zahrady. Některé keře mohou i u nás dorůst úctyhodných velikostí. Lze z nich vytvářet příjemné tmavozelené pozadí pro pestřejší výsadby, poslouží jako neprostupné, stálezelené a velmi dekorativní živé ploty, tvarované se dobře vyjímají ve dvojici jako strážci branky, loubí a podobně, některé jsou i atraktivními solitéry.

V Anglii cesmína patří mezi symboly Vánoc a je součástí mnoha mýtů a pověr. U nás patří k vánočním svátkům spíše jehličí a jmelí, ale cesmína najde v zimních dekoracích, vazbách a věncích, velmi vděčné uplatnění.

Mnoho tváří krásné cesmíny

Cesmíny jsou ozdobné listy, květy i plody, tedy ideální dekorativní dřeviny. Bílé květy se objevují na přelomu jara a léta, jasně červené peckovice pak zdobí rostlinu od léta až do následujícího jara.

Asi nejatraktivnější druh cesmíny, kterému se daří i u nás, je stálezelená cesmína ostrolistá (Illex aquifolium). Má krásně tvarované, tmavozelené, kožovité a lesklé listy s odstávajícími trny a výrazné červené plody. Listy mají tak výrazný lesk, že vypadají stále jako těsně po osvěžujícím dešti.

• Oblíbená jsou například samosprašné rostliny odrůdy Alaska (cesmíny jsou obvykle dvoudomé). Keř pomalým tempem dorůstá až do tří metrů výšky, roční přírustek činí okolo 20 cm.
• Samosprašná odrůda Pyramidalis dorůstá ve tvaru vysokého kuželu až šesti metrů a na vhodné místě ji lze pěstovatjako působivý solitér.
• Odrůda Rubricaulis aurea má tvavozelené listy zlatě lemované, Handsworth New Silver zase zdobí lemování zářivě bile.

Cesmína přeslenitá (Ilex verticillata) bude vyhovovat všem, kdo nemají v lásce trnité keře. Vejčité listy, které se na podzim vybarvují žlutě až červeně, trny nemají. Na zimu však opadávají, na rostlině ovšem zůstanou malé. Jasně červené plody.

Nezvyklý vzhled má stálezelená a dokonale mrazuvzdorná cesmína vroubkovaná (Ilex crenata), jejíž list yse tvarem podobají zimostrázu a keříky zdobí nikoli červené, ale černé plody. Na slunci či v polostínu se svrchní lístky odrůdy Golden Rock vybarvují do zlata.

Cesmíny se pěstují i jako kříženci rozmanitých druhů. Oblíbené jsou napříkald tzv. modré cesmíny, (například Ilex x meserveae)jejichž stálezelené listy mají modrošedý nádech.

Pěstování

• U většiny cesmín je třeba blízko sebe vysadit samčí i samičí rostlinu, aby samičí po opylení plodila. Některé odrůdy jsou ale samosprašné a druhou rostlinu k opylení nepotřebují.

   
  Cesmínám nejlépe vyhovují stanoviště v polostínu až stínu. Kultivary se zelenými listy snesou i slunce, rostliny s listy zdobenými bílým nebo žlutým panašováním je před ním třeba chránit.
• Keřům svědší nejen půdní, ale i vzdušná vlhkost. Bude se jim dařit pod stromy, v blízkosti jezírka, ve skupinové výsadbě, kde si snáze vytvoří příznivé mikroklima, nežli osamocený keř na trávníku, vydaný napospas větru
  • Půda by měla být kyprá a dobře propustná, mírně vlhká, ale zároveň nesmí být rostliny přemokřené. Půdní reakce je ideální mírně kyselá, nebo neutrální.
  • Keře lze podle potřeby v létě i tvarovat, ale většinou zachovávají pěkný kompaktní tvar i bez úprav.
  • Zvláště mladé sazenice je třeba chránit proti promrznutí kořenů mulčováním, pokrývkou z listí a chovojí.
  • Cesmínu lze množit řízkováním.